Michal a Julka z BRAWO Life o svých začátcích a rozjezdu ozdravných pobytů na Bali

Kde jste žili a co jste dělali před Bali?

Michal: Žil jsem v Brně a dlouhá léta jsem podnikal a žil zcela jiným způsobem života, než nyní. Díky nemoci, kdy mi doktoři řekli, že na 90 % ochrnu, pokud nepůjdu na operaci, jsem se zcela změnil. Nejen že jsem neochrnul, přestože jsem na operaci nešel, ale zcela jsem se vyléčil a to sám, bez lékařské pomoci. Tady začala moje obrovská změna, která mne přivedla až na Bali.

Julka: Jsem rozená Košičanka. V Košicích jsem žila do svých 22 let. Studovala jsme a při škole pracovala v gastronomii. Ta mě chytila natolik, že jsem nešla na vysokou školu a jídlu a vaření jsem se začala věnovat naplno. Úplně těsně před Bali jsem žila a pracovala v Brně jako kuchařka ve veganském bistru Forkys.

Jak jste se potkali?

Michal: Tak to je dlouhé story, ale ve zkratce. Poznali jsme se díky mému článku na blogu „Proč nejím maso“. Julka mi tehdy, jako čerstvá veganka napsala na messenger a to byl náš první kontakt, ale jen pár řádek a pak půl roku odmlka. Po půl roce mi napsala znovu, že děkuje za další můj článek „Lék všech léků – odpuštění“. Pomohl jí po rozchodu s jejím tehdejším přítelem a zcela mu odpustila. A protože si přečetla i další článek o regresní hypnóze, dohodli jsme se, že přijede z Košic do Brna a provedeme regresi.

Julka přijela a bylo to, jako bychom se znali odjakživa. Rozloučili jsme se a ona odjela pracovat do Skotska. Měli jsme intenzivní kontakt přes videohovory každý den a domluvili se, že za ní přijedu. Když jsem opravdu za ní přiletěl do Skotska, těšili jsme se na sebe. V podstatě jsme se virtuálně zamilovali přes naše dlouhé videohovory.

Realita však nakonec byla jiná. V okamžiku, kdy jsme se potkali na letišti, jako by se vše během chvilky změnilo. Oba jsme cítili, že to není to pravé a že nám něco prostě nesedí. A tak jsme se dohodli, že budeme přátelé. Prožili jsme spolu skvělý týden plný raw vegan dobrůtek, které jsme společně připravovali, ale zůstalo „jen“ u přátelství. Vrátil jsem se do Brna a uvědomil si, že vše je jinak, než jak to vypadalo.

Pustil jsem to, ale přesto jsme se s Julkou dohodli, že přijede po Skotsku do Brna, protože jsem měl v plánu otevřít raw vegan restauraci a ona měla zájem tam pracovat. A tak přijela, i když restaurace nebyla a vše se oddálilo. Našla si práci a my se začali potkávat jako přátelé, chodili jsme spolu na obědy, do kina, na procházky, skvěle si povídali, ale oba jsme cítili, že víc než přátelství to nebude.

Někde se to však časem zlomilo a my se do sebe zamilovali. Už podruhé. A to nám zůstalo až dodnes. Už je to 3 roky. A z toho 2 roky jsme spolu dennodenně.

Julka: K tomu nemám co dodat. Snad jen, dal nás do kupy osud.

Vzpomínáte na okamžik, kdy jste se rozhodli odletět na Bali? Proč zrovna tento tropický indonéský ostrov a jaké impulzy za tím stály?

Michal: Vzpomínáme si na to velmi přesně. Hledali jsme prostory pro raw vegan restauraci. Již velmi dlouho a stále to nevycházelo, stále vždy přišly nějaké překážky. Brali jsme to jako smůlu a nerozuměli, proč se to vše děje. To nám došlo až později, že pro nás vesmír chystá něco lepšího.

Chtěli jsme v první řadě předávat lidem radost z živé stravy, tak jak jsme ji vnímali sami a chtěli jsme lidem ukázat, jak je živá strava dobrá, pestrá a zdravá. A tak jsme nakonec těsně před podpisem smlouvy odstoupili.

Díky času, který vznikl, jsme odjeli na Bali urovnat si myšlenky a zjistit, kudy se budeme dál ubírat. V tu dobu už jsme byli partneři. Bali nás okouzlilo a po návratu jsme o něm stále mluvili. Jednoho dne jsme se šli už naposledy podívat na jeden prostor ve městě, ale zjistili jsme, že se opravdu pro nás nehodí. Sedli jsme si venku na parapet okna této tehdy ještě kavárny. A tam se to stalo.

Povídám Julce: „Nejraději bych se vrátil na Bali.“ A Julka na to: „No to já taky…“

Byl to šílený nápad, ale nosil jsem v hlavě, že jednou někdy udělám někde u rybníka, nebo u jezera, ozdravný pobyt pro lidi. S čerstvými šťávami z ovoce a zeleniny, pohybem, jógou, meditacemi atd. A tak povídám Julce: „Co kdybychom tento nápad zrealizovali na Bali?“ Znělo to bláznivě, neskutečně, ale nás to nadchlo a začali jsme o tom diskutovat.

Po téměř dvou letech příprav na restauraci, a hledání vhodných prostor, jsme měli do měsíce zcela jiný projekt.

Do měsíce jsme měli vilu na Bali, letenky a 4 historicky první účastníky pobytu v BRAWO Life. Šlo to neuvěřitelně rychle a snadno. Po téměř dvou letech příprav na restauraci, a hledání vhodných prostor, jsme měli do měsíce zcela jiný projekt. Bylo to velmi rychlé a během jednoho jediného měsíce celé zrealizované.

Julka: Chci dodat, že do té doby jsem ani nevěděla, že nějaký ostrov Bali existuje! Ale byla to láska na první pohled. Miluji to tady na Bali dnes stejně jako poprvé když jsme sem přiletěli. Spolu s Michalem jsme navštívili více než 10 zemí a nikde jsme neměli tento pocit, jako na Bali. Takže rozhodnout se nebylo až tak těžké.

Od chvíle první myšlenky jsme cítili skvělou vibraci a tak jsme šli, jak se říká „with the flow“.

Oba klademe velký důraz na pocity. Od chvíle první myšlenky jsme cítili skvělou vibraci a tak jsme šli, jak se říká „with the flow“.

Tahle fáze plánování musela být hodně vzrušující. Sepsali jste si nějaký bodový plán co je potřeba udělat? Bylo něco z čeho jste měli obavu? A můžete nám např. popsat, jak se dá za tak krátkou chvíli sehnat z ČR pronájem vily na Bali?

Michal: Ano, máš pravdu, bylo to vzrušující. Vždy, když vzniká nový projekt, je ve vzduchu plno energie, nadšení. Vše se tvoří velmi snadno, pokud to člověk dělá srdcem a opravdu to chce. Myslím, že jsme neměli žádné obavy, jen jsme nevěděli, jestli o náš projekt bude vlastně zájem. A naštěstí opravdu byl a stále je. To konec konců potvrzují i naše přednášky, kdy máme vždy velmi hojnou účast. Sehnat se dá v dnešní době cokoliv. Většinou nám pomáhá strejda Google.

Na Bali provozujete projekt Brawo Life. Můžete nám přiblížit, co přesně na Bali děláte?

Michal: Na Bali ukazujeme nemocným lidem kteří už neví kudy dál, cestu k uzdravení a k nalezení opětovné radosti ze života. Také k nám jezdí lidé za pět minut dvanáct, před vyhořením, nebo už vyhořelí. Těmto všem ukazujeme, že záleží pouze na nich, jaký život budou žít. Zároveň také ukazujeme cestu ke zdraví, pomocí rostlinné stravy.

Julka: Začínáme detoxem na čerstvých šťávách z organického ovoce a zeleniny a pokračujeme raw živou stravou. Každý den si hodně povídáme a hledáme duchovní příčinu nemocí. Ukazujeme, jak cesta odpuštění dokáže uzdravit bolest v srdci a na duši. Děláme meditace, reiki, jezdíme na výlety po celém Bali, odpočíváme na pláži u oceánu. Ve vile máme balijské masáže, kola, knihy v češtině a ve slovenštině, dokumenty s tématikou zdravé stravy a sebeléčení.

Jak probíhá váš typický den? Máte svou zajetou rutinu?

Michal: Náš den začíná ranním „shotem“. To je malý panák nějaké silné šťávy, většinou s kurkumou, nebo zázvorem, či odšťavněné zelené listy rostlin a bylin. Potom cvičíme a poté přichází první ranní čerstvá šťáva. Během dne máme různé aktivity, nebo odpočíváme u bazénu, či u oceánu.

Večer probíhají meditace, výuka harmonizace těla, regresní hypnózy, či zajímavé dokumenty s tématikou zdravé stravy a příběhů uzdravení lidí, jako např. Tlustí nemocní a téměř mrtví, což je dokument na YouTube volně k vidění.

Julka:To záleží na tom, zda máme volný den ve vile nebo jsme na výletu. Chodíme na hodně krásných míst na Bali. Sami jsme s Michalem procestovali velkou část Bali a tak našim hostům ukazujeme právě naše nejoblíbenější místa. Během posledního týdne probíhá každý den několik workshopů, kde hosty učím připravovat různá raw jídla, která jsem se za všechny roky naučila, či dokonce sama vymyslela.

Pomáhá vám někdo s marketingem, webovými stránkami a sociálními sítěmi nebo si vše děláte sami?

Michal: Vše si děláme sami a zároveň se u toho učíme. Ale myslím, že pomalu přichází čas, kdy s tím budeme potřebovat pomoc, protože to člověka pak odvádí od hlavní činnosti a to nechceme.

Měli jste už předem nějaké klienty nebo jste vše připravili, „otevřeli“ a doufali?

Michal: Jak jsem řekl, vše šlo tak nějak „samo“. Vše k nám přišlo velmi rychle a pro nás to bylo potvrzení toho, že jdeme správnou cestou v souladu s naším cílem a úkolem, který zde máme. Ne každý během svého života nalezne, k čemu je zde na zemi určen, co je jeho poslání. Nám se to myslím povedlo a jsme za to opravdu vděční.

Julka: Přesně tak. A po prvních měsících už chodili lidé na doporučení, což nás nesmírně těší.

Jak se na Bali podniká, jsou tamní úřady k cizincům vstřícné?

Michal: Asi je to všude na světě podobné. Papírování, úřady a daně.

Chybí vám na Bali něco, co je v ČR nebo na Slovensku samozřejmostí? A jak vnímáte tropické balijské klima s vysokými teplotami a vlhkostí, vyhovuje vám nebo jste si museli nějaký čas zvykat?

Michal: Když tak nad tím přemýšlím, tak asi ne. Některé věci jsou tu drahé, jako například lněná či slunečnicová semínka, což u nás je velice levné. Ale zase naopak tady máme levná manga či papayu.

Myslím, že nám na Bali nic nechybí. Jedině to, že rodina je daleko, ale jsme s nimi v kontaktu přes sociální sítě a jednou za čas se navštívíme. Buďto oni k nám nebo my do Evropy.

Na klima jsme si zvykli velmi brzy. Je nám tu dobře. V Evropě je nám naopak teď už zima, jak jsme si zvykli na teplo na Bali. A mořský vlhký vzduch je báječný.

Jak často se vracíte do Čech a jak dlouho plánujete na Bali zůstat?

Michal: Do Čech se vracíme jednou za půl roku, ale teď už plánujeme jen jednou za rok. Více jsme se zabydleli a je více práce na dalších nových projektech, které chystáme. Jak dlouho budeme na Bali, to opravdu nevíme. Určitě tak dlouho, dokud se nám tu bude líbit.

Neexistuje větší pocit svobody, než žít v přítomnosti a neplánovat.

Julka: Neplánujeme a to je na tom nejkrásnější. Alespoň pro mě neexistuje větší pocit svobody, než žít v přítomnosti a neplánovat. Můžeme plánovat, vytvářet si realitu, to je samozřejmě krásné, ale nesmí nás položit, pokud se plány změní. Tehdy je potřeba se přizpůsobit. Just go with the flow.

Zpět k jádru vašeho projektu. Jak už název „BRAWO Life“ napovídá, tak pobyty u vás jsou nejspíš o raw stravě a čerstvých ovocných a zeleninových šťávách. V čem tedy raw strava spočívá a jaké jsou její benefity?

Michal: Pobyty nejsou jenom o raw stravě, ale je to velmi důležitá součást celého pobytu. Název BRAWO Life znamená hlavně bravo život, tedy život, který nás bude bavit.

Benefity rostlinné stravy už prokázalo mnoho a mnoho vědeckých studií a mnoho případů uzdravení, ke kterým došlo, díky přechodu na rostlinnou stravu. Čerstvé ovocné a zeleninové šťávy dokáží v relativně krátké době detoxikovat tělo a zároveň mu dodat dostatek vitamínů a minerálů k samouzdravovacímu procesu.

Raw strava potom už „jen“ dodělá svoji práci a tělo začne opět skvěle fungovat. Stejně tak, jako když uděláte generálku motoru na autě a začnete do něj tankovat to správné palivo, namísto použitého fritovacího oleje, které jste do něj nalévali, a které auto pokazilo.

Všichni víme, že do auta nemůžu dávat naftu, pokud jezdí na benzín, nebo zmíněný fritovací olej. Dáváme do něj kvalitní palivo. Pro své tělo ale tohle neděláme. Dáváme mu palivo, tím myslím jídlo, které do něj nepatří. A pak namísto abychom to napravili, pokračujeme v tom dál a ještě přidáme chemické pilulky, prášky. No a všichni si myslíme, že to bude fungovat. Z dlouhodobého hlediska určitě nebude.

Tady je jednoznačně jediná cesta. A tou je rostlinná strava. My už to víme. Pomohla i nám s Julkou se uzdravit a udělat naše těla plně funkční a zdravá. A to je také naše poselství pro další, kteří marně hledají lék na své chronické nemoci.

Julka: Nejen z vlastní zkušenosti vím, že rostlinná strava je z dlouhodobého hlediska skvělá pro tělo, pro život a také pro ekologii. Zmírní stres, agresivitu, napětí a v neposlední řadě uzdravuje. Já jsem se vyléčila z celoživotní nemoci zvané keratóza, což je kožní onemocnění.

Na veganské stravě se to zmírnilo asi o 70 % a po detoxech a raw stravě jsem se 100% vyléčila. V jídle jsem 80 % raw a 20 % tvoří veganské jídlo bez bílého cukru, bez lepku, smažení a co nejméně zpracované. To mi vyhovuje.

Stalo se někdy, že by někomu 21 denní detox pobyt nesedl a bylo mu špatně nebo musel předčasně čerstvé ovocné a zeleninové šťávy „naředit“ klasickou stravou?

Michal: Jednou z výhod našeho pobytu je, že všichni u nás mají okamžitou podporu v tom co děláme. Pokud přijdou detoxikační příznaky, jako dočasná bolest hlavy, nebo dočasné zhoršení zdravotního stavu, vše osobně probereme a uklidníme, že je to naprosto běžné a je potřeba vydržet. I díky tomu, absolutní většina lidí, kteří k nám přijeli, vše zvládli a vysloužili si tím od nás stříbrný náramek BRAWO Life, který dáváme zdarma každému, kdo zvládne výzvu 21 dní ke změně, ať už je to u nás na Bali, nebo zvládne 21 dní ke změně z domova.

Takže ano, bývají těžší chvíle, ale v absolutní většině, se to podařilo zvládnout a nakonec byli na sebe téměř všichni patřičně pyšní a my na ně taky. I tohle je součástí našeho projektu. Aby se příchozí lidé naučili, že dokáží zvládnout cokoliv chtějí, pokud tomu věří a jdou si za tím.

Máte informace, kolik lidí po návratu zpět domů vydrželo na živé stravě nebo kolik jich aspoň výrazně upravilo svůj jídelníček?

Michal: V současné chvíli připravujeme dokument, který je průřezem celého roku na Bali. Můžeme prozradit, že jich je hodně, co po návratu domů přešli na čistě rostlinnou stravu, a někteří s převážným zastoupením raw stravy. Další část lidí výrazně změnila své stravovací návyky.

V současné době se všechno ovoce a zelenina nějak chemicky upravuje, šlechtí, modifikuje, stříká chemií, že často ani nemá takovou chuť, jakou by mělo mít. Nemůže nám svým způsobem přechod na živou (raw) stravu i uškodit? Nebudeme do sebe dostávat i nadále spoustu nezdravé chemie, jenom jiným způsobem?

Julka: Jíst ovoce, zeleninu, obilniny nebo luštěniny, u nichž máme jistotu, že vyrostly bez chemické podpory, nejlépe lokálně, je to nejlepší, co můžeme do svého těla dostat. Vím, že se to v dnešní době nedá na 100 %, ale každá snaha se počítá.

Raději si dám námahu a najdu si spolehlivý zdroj a budu jíst aspoň něco organické, než bych se na to měla vykašlat úplně. Já si své tělo vážím a proto mi není jedno, co do něj vkládám. Zde bych se raději zamyslela nad masem a jeho ekologickou stopou. Čím je dobytek krmený a kolik negativní energie do sebe člověk skrze mrtvé maso vkládá.

Michal: Zajímavá otázka. Pokud si můžu vybrat mezi tím, že budu jíst maso, které obsahuje léky podávané zvířatům, aby ve velkochovech neonemocněla, nemluvě o obrovských dávkách antibiotik a stresu, obsaženém v mase při zabíjení těchto zvířat, vždy si vyberu ovoce a zeleninu.

Navíc živočišné výrobky způsobují záněty v těle. Nemluvě o tom, že zvířata jsou ve velkém krmena GMO (Geneticky modifikovaný organismus) potravinami, které my jíme prostřednictvím masa.

A k tomu pak jíme i tak tu zeleninu a ovoce, o kterém píšeš. My doporučujeme si vybírat nestříkanou zeleninu a ovoce a nepodporovat tohle ničení nás a přírody. Víme, že BIO produkty jsou drahé, ale i tak se vyplatí investovat do svého zdraví, než potom do léků.

Navíc existují dnes možnosti, jako farmářské bedýnky apod. Je opravdu na čase se zajímat, odkud naše jídlo pochází a jak s ním bylo nakládáno, pokud chceme být zdraví.

Michale, ty jsi vitarián, ve tvém jídelníčku nejspíš nenajdeme žádné živočišné produkty. Vzpomínáš si na okamžik, kdy jsi se rozhodl pro první krok, kterým bylo nejíst maso? A jaké důvody tě k tomu vedly?

Michal: Ano, 5 let nejím maso a více než 4 roky žádné živočišné produkty. Přesně si vzpomínám, jak to bylo s tím, že přestanu jíst maso. Napsal jsem o tom dokonce i článek, který nás dal s Julkou vlastně dohromady. Takže je to velmi důležitá věc pro mne a i to, co pak následovalo.

Nejdříve jsem jen chtěl přestat jíst maso. Někde z mého nitra přišla informace, během mé změny, že by bylo fajn přestat maso jíst. Byl jsem velký milovník masa a masných výrobků, naučili mne to doma. Miloval jsem steaky, grilovačky, párky, klobásy, šunku, salámy.

Nebylo to jednoduché se toho všeho „vzdát“. Stále jsem se snažil, ale pokaždé přišlo něco, co tu moji snahu zrušilo. Nějaká ta dobrota, pečínka atd., a tak jsem to pustil. Věděl jsem, že chci přestat jíst maso, ale že na to nebudu tlačit. Jedl jsem maso méně a méně. Vepřové mi začalo smrdět, tak jsem ho vynechal úplně.

Potom jsem odjel do Indie a jako z pohádky, poslední den, když jsem dal po delší době maso opět do úst a byla to propečená pekingská kachna, tak jsem to musel vyplivnout. Maso mi tehdy přestalo úplně chutnat. Od té doby jsem nepozřel ani sousto masa.

Jsem zdravější a vitálnější než kdy dříve. Nemoci se mi vyhýbají a cítím se skvěle. Všechny testy, které jsem dělal, ukazují na maximální hodnoty bílkovin a minerálů. Nic mi nechybí a neznám návštěvy u lékaře. To mi stačí, abych věděl, že jdu správnou cestou. Dříve tomu tak rozhodně nebývalo. A to nemluvím o tom, že kvůli mé chuti nemusí nikdo zabíjet žádné zvíře. Jsem na to hrdý.

Součástí vašeho programu je také možnost vyzkoušet si reiki a regresní hypnózu, můžeš našim čtenářům trochu přiblížit, o co se jedná? A jsou vaši klienti skutečně uvedeni do stavu hypnózy nebo jde spíše o stav podobný transu, který je běžný u regresní terapie?

Michal: Slova jsou velmi zavádějící a hodně věcí se rychle mění. Používám sice slovo reiki, ale u mne už to není reiki, tak jak ho známe z knih. Dělám energetické léčení podobné reiki a zároveň s tím dostávám informace o zdravotních problémech člověka. Těžko se to vysvětluje, je to něco, co ke mě přišlo dlouholetou praxí a zkušenostmi během mnoha energetických léčení, které jsem prováděl.

Někdo tomu nevěří a vyvracet mu to nebudu. Prostě to funguje. Viděl jsem například u jedné paní, že má nefunkční levou ledvinu. Nevěděl jsem, jak jí to mám sdělit, abych ji nevyděsil. Tak jsem začal velmi opatrně, že má něco s levou ledvinou a ona sama mi pak řekla, že ji má od narození nefunkční. To mi fakt odlehlo a jen se potvrdila informace, kterou jsem během energetického léčení dostal. Takovýchto případů bylo více.

Tato energie navíc probíhá skrze ruce do těla člověka a nachází si problém, který je potřeba řešit. Pro někoho to může znít divoce, ale dnes to kvantová fyzika potvrzuje. Navíc já to viděl i v přímém přenosu, když jsme byli s Julkou na vyšetření kapky krve. Tam jsem na ni přiložil ruce a pod sklíčkem, pod mikroskopem se děly věci.

Podobné je to se slovem hypnóza, nebo regresní terapie. Zase jen slova, ale těžko říct, které to lépe vystihuje. V podstatě uvádím lidi do stavu, kdy si vybavují nejen minulé životy, ale i třeba okamžik v prenatálu, či v raném dětství. Pomáhá to řešit nevědomá traumata, která nás ovlivňují i v dospělém životě.

Někteří lidé mají z regresní hypnózy strach. Je to bezpečné?

Michal: Myslím, že když to dělá někdo, kdo má zkušenosti a cit pro situaci, je to zcela bezpečné. Rozhodnutí musí však udělat vždy ten, koho se to týká a měl by mít důvěru v toho, kdo ho bude touto cestou provázet. Proto nabízím regresní hypnózu jen těm, kdo cítí, že je to pro ně to pravé.

Julka: Ze své zkušenosti mohu říct, že je to bezpečné. Sama jsem hypnózou prošla dvakrát. Podruhé mi to pomohlo zjistit příčinu, proč jsem nikdy nechtěla mít vlastní děti. V hypnóze jsem se dostala do momentu svého narození. Zažila jsem věci, které jsem netušila, že se staly.

Hned potom, jsem volala mamince a řekla jí, co jsem viděla a cítila. Její reakce byla, že toto přece nemohu vědět. Tehdy jsem věděla, že to, co jsem zažila, bylo skutečné. Neuvěřitelně mi to pomohlo a velmi mě to posunulo.

Můžeš nám popsat nějaký tvůj zážitek z regresní hypnózy? A myslíš, že zážitek z regresní hypnózy člověka nějak pozitivně ovlivňuje a posouvá?

Michal: Uf, no napsal jsem o tom 2 články na mém blogu michalshark.cz, tak nevím, jestli to půjde jen tak ve zkratce. Rozhodně nás pozitivně ovlivňuje a posouvá.

Měl jsem v hypnóze jednu dívku, která se bála vody a přitom jezdila dračí závody na lodích. Díky úzkostnému strachu však kolikrát závod nedojela, nebo pokazila. V hypnóze jsme v minulém životě objevili příčinu a ona se přestala z větší části bát vody tak, že bez problémů závodila na vodě. Případů podobných mám hodně.

V minulé otázce to popisuje i sama Julka, jak jsme v hypnóze odhalili příčinu toho, proč nechce děti a co se jí stalo během porodu. I můj osobní zážitek stojí za zmínku, kdy já sám žil svůj minulý život v Petrohradě a umrzl jsem tam, jako chudý člověk, kterému komunisti vzali veškerý majetek. Jmenoval jsem se Vasilij Ivanovič Dojkov. Viděl jsem to a prožíval znovu v hypnóze. Nakonec jsem se do Petrohradu i vydal. Podrobnosti jsou v mém článku na blogu.

Cítil jsem se tam jako doma, chodil všude bez mapy a všude trefil. Navíc v chrámu svatého Izáka, který jsem prvně viděl v hypnóze, jsem pochopil, proč jsem tam přijel znovu v tomto životě. Byl to krásný zážitek a vše se mi propojilo. Byl to jeden ze zásadních zlomů v mém životě. Ano, naše duše neumírá, je nesmrtelná a mě se to potvrdilo vlastní zkušeností. Proto dnes otevírám tuto možnost každému, kdo k nám na Bali přijede a má pocit, že to je pro něj vhodné.

A co na reiki a regresní hypnózu říkají vaši klienti? Jaké bývají jejich pocity a zážitky?

Michal: Bývají často mile překvapeni, ale také to přijímají velmi s pokorou, a protože k nám většinu jezdí už probuzení lidé, není to až tak velké překvapení, co zažívají. I když regresní hypnóza přináší mnohá překvapení. To samé se dá říct i o energetickém léčení. Jsem rád, že to můžeme našim hostům nabídnout a je to přínosem jak pro ně, tak i pro nás.

Julka: Týká se to sice reiki, ale chci se o to podělit. Byl to nejsilnější moment jednoho pobytu, když se Michal spojil s duší miminka jedné ženy u nás, jejíž doktoři řekli, že děti mít nebude, dokud bude mít zdravotní problémy. Ta duše byla duší děvčátka. O několik měsíců nám slečna volala, že je těhotná a čeká holčičku.

Máte na Bali nějaké přátelé, další koníčky a zábavu?

Michal: Hned po příjezdu jsme se seznámili s mnoha Čechy i Slováky, kteří tu žijí a rádi se s nimi potkáváme, když máme volné chvíle. Navzájem si pomáháme a někteří si už i vyzkoušeli detox.

Hlavně v začátcích byla skvělá pomoc kamarádky, která tu žije již delší dobu a jsem za to moc vděčný, že se můžeme v klidu obrátit na každého a všichni jsou velmi vstřícní.

O zábavu je na Bali určitě postaráno, já se začal učit surfovat, jezdíme na výlety a objevujeme nové kouty nejen na Bali, ale i na přilehlých ostrovech.

Dlouhá léta se potápím, tak někdy i zde na Bali, když je volno, dám nějaký ten ponor do podmořského světa. Stále se vzděláváme a probíráme nové věci. Pro mne i pro Julku je zábavou i to, co děláme. Náš celý život je jedna velká zábava. Těšíme se z každého nového dne.

Julka: Já jsem si našla kamarádky díky mé lásce ke cvičení a veganskému jídlu. Je skvělé, že mám kolem sebe lidi, kteří uznávají stejné hodnoty jako já. Zábava typu diskotéka a alkohol mi už skoro tři roky nic neříkají a já jsem tak šťastná a spokojená.

Jaké máte plány do budoucna? A dovedete si představit na Bali zůstat napořád?

Michal: Naše plány do budoucna jsou veliké. Připravujeme vlastní prostředí pro BRAWO Life, zde na Bali. Pronajali jsme si pozemek a budeme tam budovat ubytování pro naše hosty a součástí bude i menší pyramida.

Tím vlastně odpovídám i na druhou část otázky. Představit si to dovedu, ale nikdo neví, co bude zítra, takže my necháváme vše otevřené. Pokud bude naše cesta spojená s Bali natrvalo, to teprve ukáže čas.

Jsou tu úžasní lidé, ostrov je nádherný, čerstvé ovoce a zelenina, oceán, slunce, teplo.

My dnes víme, že dokážeme žít kdekoliv na světě, protože to štěstí si nosíme uvnitř. Ale na Bali se nám právě teď velmi líbí. Jsou tu úžasní lidé, ostrov je nádherný, čerstvé ovoce a zelenina, oceán, slunce, teplo. Ta skvělá energie ostrova bohů nás prostě nabíjí.

Julka: Já mám v plánu být šťastná, zdravá a spokojená. A to kdekoliv na světě.

Odkazy:

• webové stránky k ozdravným detox pobytům BRAWO Life na Bali: brawolife.cz